Lass uns so ein Spiel spielen! … Okay? Und zwar auf Deutsch … / Zahrajeme si takovou hru … Ano? Německy!

Ich bin der größte Zauberer! Přesně takové výkřiky jste mohli slyšet v uplynulém týdnu, pokud jste náhodou procházeli kolem hudebny. O žádný zábavný program s kouzelníky se ale nejednalo. Naši školu totiž navštívili členové Budweiser Theatergruppe, která působí již nějaký ten rok na Jihočeské univerzitě. Není třeba vysvětlovat, že se jedná o studenty germanistiky, každopádně hrají německy, a jejich návštěva tak byla zpestřením běžné výuky německého jazyka na naší škole. 

A teď k tomu, jak celá akce vlastně probíhala. My, studenti 7.E a 8.E, jsme si zašli místo výuky v úterý a ve čtvrtek do hudebny, kde na nás již čekali herci z Budweiser Theatergruppe. Nejprve nám, ač trochu zvláštním způsobem, odprezentovali něco o tom, jak jejich spolek funguje, a dodali i zajímavý fakt, že (a budoucí studenti germanistiky zpozorněte) nově jsou za docházku a hraní udělovány dokonce nějaké ty kredity, jelikož byl dramaťák zařazen do výuky. 

Hodina druhá patřila již samotnému hraní. Rozděleni do skupin, vybrali jsme si začátek scénáře krátké scénky, samozřejmě v němčině, který jsme následně museli kreativně dokončit. Přidali jsme text i nějaké postavy a domysleli příběh. Před zahráním našich scének byl prostor pro rozmluvení se, jelikož přepnout jen tak do kvalitní němčiny není jen tak. K tomu nám posloužily různé hry (mimo jiné i přesvědčování ostatních o své kouzelnické kvalitě, viz začátek článku).  

Času na domýšlení ale bylo tak akorát, aby většina skupin dotvořila scénku s podařenou humornou zápletkou a následně svůj kousek zahrála. I přes jazykovou bariéru úplného porozumění jsme se všichni smáli.  

Pak už jsme jen byli nalákáni na další vystoupení Budweiser Theatergruppe, na které sice ještě ani nemají vybranou hru a termín je také „nonexistentní“. Stejně na něj ale určitě v budoucnu půjdeme, zase v rámci němčiny. Tak brzy na viděnou v divadelním sále. 

Václav Zikeš, 7.E