Historie školy a oslavy 150. výročí založení

Pořad Jihočeské televize o 150 letech gymnázia

V roce 2018 jsme oslavili 150 let fungování naší školy

Jak oslavy probíhaly?

2. 10. 2018 Jsme vystoupili na KLEŤ  detaily
3. 10. 2018 Dopoledne proběhlo Diskusní studentské fórum 
4. 10. 2018  V kostele sv. Václava v Kostelní ulici se konala Sváteční mše a koncert sboru MENDÍK.

5. 10. 2018 Jsme vypravili Průvod městem k soše Jana Valeriána Jirsíka, zakladatele školy a večer proběhl v Metropolu Slavnostní ples abiturientů

6. 10. 2018 poté slavnosti uzavřel Slavnostní Den otevřených dveří:

            Den jsme zahájili setkáním současných, bývalých pracovníků školy a abiturientů ve slavnostně upravené tělocvičně, poté celý den proudili naši bývalí studenti do svých bývalých tříd a prohlíželi si připravené výstavy. Výstava archivních materiálů a fotografií, které se vztahovaly k historii školy, výstava žákovských prací, výstava projektů  Evropských programů, videoprojekce ze školních akcí.

            Odpoledne potom proběhlo na školním dvoře Jirsíkovo hudební odpoledne, které zahájila operní pěvkyně Virginie Walterová doprovázená klavíristou Františkem Lejskem operní árií u piána v prostor našeho malebného schodiště. Následovala vystoupení školního sboru Mendík, školního orchestru a poté hudebními skupinami, ve kterých působí naši studenti a absolventi. String 5 (jazz/swing/blues - absolventi: Jirka Klimeš, Lojza Postl, Jirka Švehla); The Sharpers (rock - absolventi – Karvánek Vladimír, Kohout Zdeněk); Anděl (pop/rock - Ondra Hrdlička, Daniel Blahout, Tomáš Beran, Samuel Kuba); GKŠ Eighties (rock 80. let - absolventi: Honza Franc, Jirka Švehla, Hanka Konečná/Zemanová; Jamie Project (akustický pop - absolvent: Jakub Hradecký);

            Školní kroniky

            U příležitosti 150. výročí založení předala naše škola část svých kronik českobudějovické pobočce Státního oblastního archivu v Třeboni. Je nám velkou ctí, že pracovníci archivu tyto kroniky zdigitalizovali a umístili na svůj web. Kdokoliv se tak může seznámit s historií Jirsíkova gymnasia v letech 1869-1952, aniž by musel navštěvovat badatelnu v archivu.

            Školní kroniky najdete na stránkách Digitálního archivu SOA Třeboň pod tímto odkazem: https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_ceske_budejovice-kroniky_skolni-c_c-ceske_budejovice













            Historie školy

            Psal se rok 1851, tehdy do Českých Budějovic přišel jako biskup Jan Valerián Jirsík, všestranně vzdělaný teolog a nadšený vlastenec. Podmínky nebyly tehdy pro český národní život příznivé, protože Bachův policejní režim jakékoliv projevy vlastenectví od počátku potlačoval. Teprve po pádu Bachova absolutismu se české národní hnutí rozproudilo i na jihu Čech v podobě osvětové, umělecké a spolkové činnosti. Nejvíce však bylo zapotřebí českého školství, zejména gymnaziálního. Žádost o zřízení nižšího státního gymnázia byla zamítnuta, a tak biskup Jirsík nechal postavit gymnázium soukromé, k němuž byl základní kámen položen 22. dubna 1868 a téhož roku, 3. října, bylo zahájeno vyučování. O první české gymnázium byl od samého počátku značný zájem, o čemž svědčí skutečnost, že už v prvním roce je navštěvovalo 268 žáků a během dalších 15 let počet vzrostl na 551.

            Náklady na provoz gymnázia byly však pro zakladatele příliš vysoké, a tak úsilí o státní školu pokračovalo. Bylo úspěšně dovršeno teprve v roce 1871 a v následujícím roce se konaly první státní maturity. V 80. letech už kapacita původní budovy (v nynější Skuherského ulici) nestačila a bylo nezbytné získat další prostory. Prvotní řešení v nedaleké budově bylo však jen provizorní a nevyhovující pro stálé přecházení studentů i profesorů. Rostoucí problémy vyřešila až nová, impozantní secesní budova postavená na rohu ulic Jírovcovy a Šrámkovy a otevřená v září 1903. Zde sídlí škola i v současné době. Počátek století a potřeby nové doby si vyžádaly i nové zaměření školy. Vznik reálných gymnázií v Rakousku podnítil zájem veřejnosti do té míry, že si vyžádala otevření podobného typu školy i v Českých Budějovicích s tím, že dosavadní pobočky při klasickém gymnáziu byly změněny při dostatečném počtu zájemců na reálné.

            První světová válka ovlivnila chod školy velmi nepříznivě. Hodiny propůjčené reálce obsazené vojskem, opožděné maturity, časté odchody profesorů i starších studentů do armády, to vše byly průvodní jevy válečných let. Ze 196 chlapců, kteří odešli na frontu, 34 padlo nebo zemřelo na zranění. Většina venkovských žáků musela během roku pomáhat při zemědělských pracích. Pokles životní úrovně byl hlavní příčinou i poklesu počtu žáků, proti 513 v r. 1914 bylo v roce 1918 ve škole jen 421.

            V období první republiky si škola zachovala charakter klasického gymnázia s reálnými pobočkami, ale struktura učebních osnov se v některých předmětech, jako např. v dějepise, češtině a zeměpise, změnila v důsledku nového státního uspořádání. Redukce hodin se dotkla hlavně náboženství a němčiny. Počet studentů byl nepatrně nižší než před válkou, do školy se hlásilo více dívek. Studium nebylo bezplatné, ale školné platila jen asi pětina studentů, ostatní byli od placení osvobozeni.** Od roku 1926 směla škola ministerským výnosem užívat názvu České státní gymnasium Jirsíkovo v Českých Budějovicích.** Počet studentů rostl, a to i v době hospodářské krize, dokonce na 818 (605 chlapců a 213 dívek). Vyšší počet žáků se projevoval na nižším stupni, v 1. – 4. ročníku, protože žáci, kteří dalšímu studiu nestačili, odcházeli do praktického života. Tak vysoké počty přinášely prostorové problémy, ale plánovanou přístavbu zmařila válka a okupace. Škola nežila jen studiem, měla cestovní nadaci, slavila úspěchy sportovní i kulturní. Družstva odbíjené,lehké atletiky a stolního tenisu patřila k nejlepším v jižních Čechách. V roce 1928 proběhly důstojné oslavy 60. výročí založení ústavu. ** Mnichov, druhá světová válka a okupace opět citelně zasáhly do života školy. Od roku 1939/40 nesla pouze název Gymnasium v Budějovicích, počet žáků klesl z 992 na 309, klesala i úroveň výuky a hodiny byly zkracovány až na 35 minut, aby žáci měli odpoledne čas na různé výpomocné práce. Příčiny zhoršené kvality výuky byly i ve změně struktury předmětů. Přednost měla němčina, dějiny velkoněmecké říše, byla vyřazena řada nežádoucích knih ze školní žákovské i profesorské knihovny. Většina členů sboru se přesto snažila zachovat kvalitu výuky tak, aby studenti měli i nadále všeobecný přehled o světě a základních lidských hodnotách. **V roce 1941 byl odvlečen do koncentračního tábora a posléze popraven profesor chemie a tělesné výchovy Karel Šatal jako člen ilegální komunistické strany.

            Vývoj po roce 1945 byl do značné míry nevyrovnaný. Mezery ve všeobecném vzdělání způsobené válkou a germanizací se ukázaly být větší, než se předpokládalo. Jejich řešení bylo často spíše administrativní než účelné, také počet zájemců o studium spíše klesal. Školskou koncepci nahrazovala spíše poltická a ideologická hlediska. V roce 1951/1952 bylo gymnázium opět zbaveno přívlastku „Jirsíkovo“ a pojmenováno jen Gymnasium v Českých Budějovicích a navíc přestěhováno do České ulice a zdejší pedagogické gymnázium naopak do budovy Jirsíkova gymnázia. Byl otevřen 1. ročník gymnázia pro pracující jako předznamenání studia při zaměstnání. V letech 1952/1953 bylo ve škole pouze 238 žáků a v následujícím roce zahájila jako jedenáctiletá střední škola. Skončilo tak dlouhé a významné období, které prokázalo vysokou úroveň školy a její přední místo v jihočeském regionu.

            V dubnu 1953 byl přijat zákon o jednotné školské soustavě s osmiletými a jedenáctiletými středními školami. V roce 1960 pak bylo vyhlášeno nové pojetí základní devítileté školy a zřizování středních všeobecně vzdělávacích škol v rámci „spojení školy se životem“. Sídlem školy se po letech stala znovu budova ve Šrámkově ulici. Bylo v ní 18 tříd denního studia se 614 žáky a 6 tříd studia při zaměstnání se 141 studujícími. Novinkou ve skladbě předmětů byla polytechnická výuka, která zabírala značné množství hodin a navíc vyžadovala i pravidelné zajištění praxí v různých podnicích, takže kladla na školu, studenty i vyučující nové nároky komplikující speciální přípravu na další vysokoškolské studium. Navzdory všem těmto problémům zájem o studium byl značný, v denním studiu docházelo do školy 657 žáků, 90 pak při zaměstnání. Konec 60. let přinesl do veřejného a politického života citelné uvolnění a to se projevilo i v životě školy. Hodiny tzv. základů výroby se omezovaly a postupně se charakter předmětu změnil na laboratorní a informativní. Začalo se uvažovat o nové organizaci středoškolského studia. Právě z naší školy vzešel návrh na obnovení osmiletého gymnázia a návrat k označení „gymnázium“. V roce 1968 se začaly připravovat oslavy 100. výročí založení školy. Největším problémem i přes volnější atmosféru se ukázal odkaz biskupa J. V. Jirsíka, jehož jméno se nemělo nikde objevit. Tak i název almanachu byl kompromisem mezi organizátory a stranickými funkcionáři. Vlastní oslavy se však konaly kvůli srpnové okupaci až v dubnu 1969, zato se všemi náležitostmi, které k historii ústavu patří, včetně slavnostní mše a uctění památky zakladatele prvního českého gymnázia, biskupa Jirsíka. Od 1. května byl škole znovu propůjčen čestný název „Gymnázium J. V. Jirsíka“ a bylo zřízeno experimentální studium na základní škole a gymnáziu pro talentovanou mládež jako základ pro osmileté gymnázium.

            V období tzv. normalizace, 1970 – 1989, se více než kdy předtím ve školské oblasti prosazovaly ideologické a politické zájmy a plnění formálních úkolů. Přesto si výuka na naší škole uchovala vysokou úroveň, a to i přes vynucené personální změny. Škola byla rozdělena na dvě gymnázia, jedna část se přestěhovala do bývalé budovy základní školy v Jeronýmově ulici. Byl znovu změněn název školy na Gymnázium Karla Šatala a zrušeno experimentální osmileté studium. Z 18 tříd bylo 12 přírodovědných, 3 zaměřené na chemii a 3 humanitní. Počet humanitních tříd neustále klesal až na jedinou a na počátku 80. let bylo už zaměření jen přírodovědné. Do výuky byly neorganicky zařazeny základy odborné přípravy jako stavebnictví, ekonomika a organizace, elektrotechnika, technická chemie a programování. I ve všestranně sevřené atmosféře byli studenti i profesoři schopni dosahovat vynikajících výsledků. Svědčí o tom např. 1. a 3. místo na biologické a matematické olympiádě (Moskva) v roce 1973. V 70. letech byla rekonstruována historická budova, zavedeno ústřední topení, přestavěna tělocvična, zřízeny odborné učebny, vyměněna okna a škola dostala i novou fasádu.

            17. listopad 1989 přivítali studenti i profesorský sbor aktivní účastí na akcích organizovaných stávkovým výborem vedeným prof. RNDr J. Zahradníkem a Občanským fórem. Návrat k demokracii znamenal také návrat k tradicím, z nichž škola vznikla a získávala své jméno. 3. října 1990 byl za účasti českobudějovického biskupa Msgre Miloslava Vlka (někdejšího absolventa školy) slavnostně změněn název na „Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka“. V lednu 1991 byla založena Společnost J. V. Jirsíka pro vzájemné generační kontakty studentů, absolventů, profesorů a přátel gymnázia. Ve stejném roce byla zahájena výuka primy víceletého gymnázia, které v dalším období prokázalo životnost a opodstatněnost v podobě šestiletého a osmiletého cyklu. Velmi živé jsou kontakty se zahraničními školami. Od roku 1990 je naším partnerem gymnázium R. Schumanna v Chamu ve SRN. V posledních letech se partnerské vztahy rozšíly na gymnázia v Eggenfeldenu a Simbachu (obě SRN). V oblasti sborového zpěvu udržujeme rovněž kontakty s gymnázim v Rakouském Feistadtu.

            V současné době studuje na škole více než 500 studentů ve čtyřletém a osmiletém cyklu a vyučuje 43 učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Aprobovanost vyučujících je 100%. Gymnázium je všeobecné s důrazem na výuku jazyků, tradičně dobré jsou rovněž výsledky gymnázia v přírodovědných předmětech a programování. V posledních dvou ročnících studia se žáci profilují výběrem z bohaté nabídky volitelných předmětů.

            Při škole opět funguje v rámce Asociace středoškolských klubů Cestovatelský klub, nově mají studenti možnost vyzkoušet si keramickou tvorbu v keramickém kroužku, s úspěchem a za velkého zájmu studentů funguje pěvecký sbor Mendík, novějšího data jsou i Ekologický – biologický kroužek pro studenty nižšího gymnázia.

            V roce 2013 postoupil Ondřej Hlavatý do mezinárodního kola olympiády v informatice a podíval se tak do Austrálie.

            V roce 2014 již podruhé za sebou vyhrály volejbalistky celorepublikové finále středoškolské soutěže a účastnily se evropského finále v Portugalsku.

            V roce 2015 se Václav Rozhoň kvalifikoval do mezinárodních kol olympiády ve fyzice, z Bombaje přivezl stříbrnou medaili, i v informatice, z kazachstánské Almaty přivezl bronzovou.